12. 5. 1945 – 9. 6. 1945

Na pobyt rumunských vojáků ve Velkých Janovicích a v okolí vzpomínají autentické pamětní knihy obcí. Kronikář z Janoviček k těmto okamžikům poznamenal:„Do Janoviček přišli první vojáci v pátek 11. května. 12. května se v lese Kozejlu utábořila rumunská armáda. Důstojníci bydlili po vesnici, v neděli se v lese konaly slavné bohoslužby. V pondělí 14. se odstěhovali            do Písečného a Janovic. Nikdy už neuvidíme tolik koní, co v těchto dnech, kdy jimi byl celý kraj přímo zaplaven…“

Ještě podrobnější líčení měsíčního soužití s rumunskými jednotkami můžeme nalézt v obecní kronice Velkých Janovic: „V sobotu dne 12. 5. 1945 přijelo do naší i okolních obcí rumunské vojsko 18. pěší divize. V celé obci byli ubytováni, ani jedné chalupy nebylo prázdné. Ve zdejší škole byl ubytován sanitní oddíl. Školní světnice proměněna v oparační sál. Po celé vesnici, kde bylo místečko, vše bylo obsazeno auty tohoto oddílu. Všude byly střáže. Bohudíky se nic neztratilo. Nejvíce však byly poškozeny louky pastviny (jeteloviny) a jarní obilí spásáno koňmi rumunské armády, jichž bylo v katastru zdejší obce 3300, mimo koní armády ruské, která ze sousedních obcí Lhoty a Bohuňova, kde byla usazena, dojížděla pro píci a spásala pozemky v naší obci. Dne 9. června 1945 nás vojsko opustilo. Obyvatelstvo si oddechlo.“

Přes hospodářské škody obzvláště na polnostech pamětníci z Velkých Janovic vzpomínali  na soužití s rumunskými vojáky v dobrém, jako na slušné a pracovité lidi, již se stali na měsíc součástí vesnice a jejího každodenního života.

Vojáci 18. pěší divize 4. Královské rumunské armády postavili 17. května 1945 kříž  na památku svých padlých kamarádů.

Nový kříž byl postaven na stejném místě 10. 8. 2010.

Je na něm napsáno:

I.N.R.I.
NA PAMÁTKU HRDINŮ Z PĚŠÍHO PLUKU Č. 92
RUMUNŮ PADLÝCH PŘI OSVOBOZOVÁNÍ ČESKOSLOVENSKA